Možná vás to překvapí, ale káva je ovoce. A jako ovoce má také patřičnou problematiku při pěstování, ošetřování vůči škůdcům a sklizni. Pro lepší představu si kávu můžeme přirovnat k vínu. Tu výběrovou k přívlastkovému z konkrétní lokality a tu běžnou třeba ke krabičáku s nejasným původem. Rozdíl, který netřeba dále vysvětlovat.

Čím se ale káva stává výběrovou? Hlavní roli v tomto případě hraje SCAA - americká asociace pro výběrovou kávu. Ta jednotlivé kávy hodnotí a uděluje jim body na stupnici do 100 bodů. Kávy, které získají 80 a více bodů se mohou označovat jako výběrové. U takových káv pak známe dostatečné množství informací o jejím původu. Víme o jakou odrůdu se jedná, kde rostla (země, region, farma, farmář, nadm. výška), kdy a jak byla sklizena a také jak byla následně zpracována.

Existují dva hlavní způsoby zpracování. Promyté, kdy je zrno odděleno od slupky a dužiny pomocí vody. A naturální, kdy je celá třešeň usušena na slunci a obalu se zbaví až následně. Metoda zpracování se podstatně podepíše do výsledné chuti kávy. Zatímco promyté kávy bývají lehčí, čistší a svěžejší v chuti, kávy naturální poznáte větší sladkostí a plnější chutí.

Po zpracování a usušení už káva své nejlepší vlastnosti má a hlavní práce pražičů tak spočívá v tom, aby tyto vlastnosti uměli podtrhnout a zároveň neubrali na kvalitě. Nešetrným zacházením či přepražením se dá totiž ještě všechno nenávratně zničit.

Posledním článkem jsou pak ti, kteří vám kávu připraví. Správný barista by vám měl díky svému khow-how a péči o zrnka dát ochutnat krásu celého toho příběhu, který začíná daleko na farmě a končí přímo ve vašem šálku.